Česko odmítlo pustit do země člena delegace Ministerstva zahraničí Ruské federace. Novináře ruského portálu RBK o tom informovalo Velvyslanectví Ruské federace v Praze.
Mezivládní delegace v čele s ministrem průmyslu a obchodu RF Denisem Manturovem mířila 4. března na jednání mezivládní česko-ruské komise. Přesto, že seznamy obou delegací se podle diplomatické zvyklosti předem odsouhlasují oběma stranami, česká strana žádné námitky nevyslovila, ale až po příletu delegace na ruzyňské letiště odmítla zástupce Ministerstva zahraničních věcí RF do země vpustit.
Velvyslanectví RF označilo kroky České republiky za nepřátelské a neodpovídající charakteru vztahů mezi dvěma zeměmi. Diplomaté zdůraznili, že «kroky Česka nezůstanou bez odpovědi».
Podle údajů z médií byl ruskému diplomatovi odmítnut vstup z «bezpečnostních důvodu». Proto nezbývá, než se ptát, zda se podobné «riziko» objevilo až po příletu diplomata na letiště v Praze, a proč na eventuální «riziko» nezareagovalo české ministerstvo zahraničí v korektní době, tedy ještě před příletem delegace. Nebo snad dostalo ministerstvo pokyn odněkud zvenčí, ať už ze «zálouží» nebo z nějakého «modrhohvězdného» úřadu? Podle českého Deníku N byl tento diplomat v seznamu nežádoucích osob už dlouhá léta. Tím spíše vzniká otázka, proč v čase odsouhlasení delegací oběma stranami, nebyla českou stranou tato námitka vznesena. Není totiž nejmenších pochyb o tom, že kdyby tato námitka vznesená byla, ruská strana, která velmi striktně dodržuje diplomatická pravidla, by včas zareagovala.
Z uvedeného vyplývá spíše dojem, že může jít o ubohý krok zakomplexované a nesvéprávné vlády, ve snaze urazit zástupce ruského státu. Žádné zdůvodnění, žádná fakta, jen krok, který zřejmě lze v duchu vystoupení ruského lídra Vladimír Putina nazvat souhlasným «přichrochtáváním» západním «spojencům». Rozhodně to nesvědčí o důstojné reprezentaci našeho státu ani ministerstvem zahraničí, ani to nesvědčí o dobré práci zpravodajských služeb ČR, které měly minimálně premiéra Babiše upozornit na nevhodnost kandidatury ruského diplomata. Na základě informace zpravodajských služeb by pak měl předseda vlády pověřit Ministerstvo zahraničí, aby ruskou stranu o nevhodnosti kandidatury daného diplomata informovalo. Vzniká tak otázka, zda je Česko doposud suverénním státem, nebo má diplomacii, která opravdu jen komusi «přichrochtává»? To by bylo více než ponižující.
